Výletník

Na kole z Pasova do Lince - Dunajská cyklostezka

Na dnešní cyklo-výlet vyrážíme prostřednictvím CK Oceán s "Vitějčáky" a průvodcem na naší cestě je pan Martan.

Na šestou hodinu ráno musíme být ve Vitějovicích u kostela a tak stáváme brzy, abychom to stihli. Po příjezdu do Vitějovic, necháme auto u mamky a na náves šlapeme na kolech. Autobus už je přistavený a před ním se hromadí skupinky místních i přespolních, stejně jako jsme my.

Po naložení kol a nalodění se na palubu busu, zjistím, že jsem si zapomněla kompletně všechny doklady doma. A je po náladě.  Bohužel nezbývá než se nad to povznést a doufat, že je nebudu potřebovat. Právě vyjíždíme.

Cesta k hranicím ubíhá bez potíží. Na hranicích ve Strážném si dáváme kafe pauzu a za půl hodiny jedeme dál. Po osmé jsme za Passovem. Vyložíme sebe i kola a vyrážíme na cestu. Zpočátku jedeme po pravém břehu Dunaje až na hráz přehrady s hydroelektrárnou Jochenstein. Tato elektrárna, ležící na hranici mezi Horním Rakouskem a Bavorskem, je největší průtokovou vodní elektrárnou v Německu. Přejíždíme hráz za mohutného hukotu vody, valící se pod námi. A nutno podotknout, že je to zážitek.

Další zajímavostí na trase je tzv. Schlögenská smyčka, je to meandrující úsek Dunaje, kde je přívoz. Tím jsme se také přepravili zpět na pravý břeh. Je tu malý přístav s méně či více luxusními loděmi, hotel i parkoviště. Asi kilometr odsud je i Schlögenská vyhlídka, o které jsme bohužel v tu chvíli nevěděli. Máme alespoň dobrý důvod, vrátit se sem ještě někdy příště. Na parkovišti stojí náš autobus a tak využijeme servisu, odložíme nepotřebné a nasvačíme se. Počasí nám přeje, sluníčko svítí a my zanedlouho už uháníme po luxusní, téměř rovinaté, asfaltové cyklostezce, po proudu Dunaje dál.

Kocháme se krásnou krajinou na břehu Dunaje a dojedeme až do městečka Aschach. Je zde přístaviště lodní dopravy a malebná ulice s městskými středověkými domy s gotickými, barokními, ale i renesančními znaky. Kromě toho jsou zde malé kavárničky s posezením. Nevynecháme ani kostel sv. Štěpána. Když se dostatečně pokocháme, sedáme na kolo a Aschach opouštíme.

Uháníme podél Dunaje směrem k Linci a naší poslední zastávkou je další přehrada s vodní elektrárnou. Jmenuje se stejně jako nedaleké městečko Ottensheim. Opět se pod námi "vaří" neuvěřitelné množství vody a navíc máme štěstí, že se právě otevírá plavební komora a vyplouvá odtud parník s výletníky. Zanedlouho po té, hráz opouštíme a míjíme slepé rameno Dunaje nebo možná nějaký malý přítok, kde se konají závody v pádlování. Chvilku se zde zdržíme, zavzpomínáme na Dračí lodě před léty na Lipně a jedeme dál. Projedeme městečkem od nějž vede cyklostezka podél frekventované silnice až do Linze.

Po příjezdu na nábřeží je zde autobus. Nejprve chceme odložit kola a jít do centra pěšky, ale naštěstí nám pan Martan doporučí, že je lépe kola využít a jet na nich. Kvůli nemalé vzdálenosti. Takže neleníme a vyrážíme. V rychlosti prolétneme centrum Linze a občerstvíme se zmrzlinou, což si jistě zasloužíme. Mimochodem byla výborná. Po návratu k autobusu se nalodíme a jedeme domů. Po přejezdu státní hranice se mi uleví, že se nám nic nestalo a nikdo nás ani nekontroloval a já nepotřebovala svoje zapomenuté doklady.

Co se týče výletu, bylo to super a určitě si to někdy zopakujeme. Moc se nám to líbilo.

Ujeli jsme úžasných 92 km podél Dunaje a ještě téměř 4 km do centra Linze a zpět.