Jdi na obsah Jdi na menu
 


Na kole ze sedla Col de Vergio do kempu v Corte

30. 8. 2017

Dnešní ráno proběhne opět hekticky. Máme před sebou přesun do druhého kempu, a tak než tento opustíme, musíme vše sbalit a v chatce trochu poklidit ten náš svinčík. 

Po rychlé snídani se o to s Ivčou bleskově podělíme a pak už jdeme všichni k autobusu, který nás, méně zdatné do sedla Col de Vergio vyveze. Pár našich borců vyrazilo zhruba o hodinku a půl dřív než my a jeli na kolech. Vůbec jim to nezávidíme.

Mají před sebou 33 km stoupání s převýšením 1477 m., což je nářez.

My máme před výjezdem z kempu malé zdržení, protože přijíždí několik policejních vozů, který nám zablokují výjezd. Je to z důvodu zasebevraždění francouzského mladíka. Opilý skočil z blízkého mostu, do vyschlého koryta řeky.

Zhruba před devátou nakonec kemp opouštíme a jedeme do sedla. Naše zdatné cyklisty dojíždíme až posledních pár metrů před cílem. Zaslouží si za ten výkon pochvalu, protože to zvládli zhruba za tři hodiny.

Když všichni dorazíme do sedla, vyloží se kola a pak jdeme po stezce na blízký vrchol Capu di Vergio, odkud je krásný výhled na korsické hory a přehradu na řece Golo Lac de Calacuccia.

Když se dost vynadíváme seběhneme ke kolům a čeká nás mnoha kilometrový sjezd lesem až k řece Golo, kde se můžeme osvěžit. Voda je zde opět průzračná, mostky přes řeku fotogenické a nebe azurové, takže si to patřičně užijeme. 

Po odpočinku projedeme 1,5 km vzdálené městečko Albertacce, odkud opět klesáním přijedeme do městečka Calacuccia. Odtud nás čeká klesání podél řeky Golo, sluncem rozpálenou soutěskou Scala di Santa Regina až na 15 km vzdálenou křižovatku, kde náš úžasný sjezd končí. Cestou dáme pár zastávek abychom se pokochali tou nádherou kolem nás.

Po příjezdu na křižovatku se zorientujeme v mapách a pak máme před sebou pro změnu téměř devět kilometrů stoupání s převýšením 300 m. Nejprve projedeme vesničku Castirla a pak až do sedla Col d'Ominanda nic zvláštního nevidíme. Před námi je jenom rozpálená cesta, místy lemovaná skalkami a nikde téměř žádný stín. Proto často zastavujeme, abychom se napili a pak zase pokračujeme vpřed. Po výjezdu do sedla, počkáme na další účastníky, protože nás Luboš zastaví, a pak klesáme až do Corte.

Projedeme městečko a před kempem na nás čeká autobus. Pak trvá zhruba hodinu, než se ubytujeme. Z původního plánu ubytování nakonec sejde a bydlíme znovu s Víťou a Ivčou a do počtu k nám přibyl Ivan z Bratislavy. Nastěhujeme se do první chatky a těší nás, že v tomto kempu, nebude nutné zdolávat převýšení jako v Portu.

Po večeři posedíme na terase a spát jdeme před půlnocí.